Mapa - Érd

Érd je město v Maďarsku v župě Pest. Je jejím nejlidnatějším sídlem (s výjimkou Budapešti, která má vlastní samosprávnou jednotku). Spadá pod Budapešťskou metropolitní oblast (de facto se jedná o předměstí na jihozápadním okraji metropole). Žije zde obyvatel.

Dle archeologických nálezů byla oblast současného města osídlena již před 50 000 lety, jak doložily rozsáhlé archeologické průzkumy, provedené v 60. letech 20. století.

Město jako takové je poprvé zmiňováno až roku 1243, jeho název Érd může pocházet z maďarského slova erdő (les) nebo ér (pramen). Roku 1543 se ho po pádu pevnosti v Székesféherváru zmocnili Turci, kteří zde postavili nekamenný hrad a mešitu. Úkolem pevnostní stavby bylo hlídat původní cestu z Budína podél Dunaje a dále k Blatenskému jezeru. Základy mešity byly odhaleny během archeologického průzkumu v 60. letech 20. století. Během několika desítek let turecké nadvlády přišly do Érdu Turci ale také jižní Slované. Řada z nich se později asimilovala do většinové společnosti.

Turecké nadvlády byl Érd zbaven roku 1684. O rozvoj obce po obnově Uher se zasloužily především dva šlechtické rody – Szapáryové a poté Illésházyové. Představitel druhého uvedeného rodu, Miklós Illésházy, který Érd jako panství odkoupil v roce 1722. V 18. století se o rozvoj obce ale zasloužil především jeho vnuk, János Illésházy, který inicioval rozšíření kostela a výstavbu nové budovy fary. Přebudován byl rovněž i hřbitov, vznikly nové sochy (včetně sochy Jana Nepomuckého) a postavena byla také kaple.

Na mapách druhého vojenského mapování se Érd objevuje jako samostatná vesnice (zaznamenán je dokonce i místní minaret). V polovině 19. století se nicméně místní zástavba začala rozšiřovat řadovými domy směrem k silnici z Budapešti do Székesfeherváru (která vedla severně od Érdu). Vznikla tam samostatná část města, označovaná jako Neudorf/Újfalu (Nová ves). Později se střed Érdu přesunul tam a historické centrum obce bylo označováno jako Ófalu neboli Stará ves. Změnu odstartovala ničivá povodeň v roce 1838, při níž velká část místních přišla o střechu nad hlavou. Navíc bylo nezbytné novou osadu postavit tak, aby byla lépe chráněná před případnými dalšími záplavami. Vlastníkem panství byl tehdy rod Batthyányů, který si postavil sídlo, dnes budovu kurie, kde sídlí muzeum.

V druhé polovině 19. století byl vlastníkem érdského panství György Sina.

Později zde rodina Károlyů, která Érd získala v roce 1911, nechala rozparcelovat a postupně rozprodat velké polnosti. Díky jejich značnému počtu byly jako stavební pozemky cenově dobře dostupné. Stavební parcely vznikly na místě původního lesa a sadů. Érd tím upevnil svojí pozici předměstí maďarské metropole a jeho počet obyvatel se začal postupně zvyšovat. Rozvoj obce byl poměrně živelný; nárůst nových domů vedl k problémům se zásobováním vodou a zhoršenému stavu cest.

Až do roku 1972 byl Érd jen malým zemědělským sídlem, známým především díky pěstování vína. Z průmyslu byla zastoupena pouze cihelna a výroba mouky. V tomto roce nicméně vzniklo při železniční stanici Érd alsó obchodní centrum a postupně se sem přesunul i střed města. Od této doby vznikly zde v 20. století vznikly nové továrny a začali sem jezdit i turisté. Vzhledem k epidemii různých nemocí vinné révy vzrostl v 70. a 80. letech význam i pěstování broskví.

Rostoucí sídlo získalo v roce 1978 status města. Do jeho centra bylo u náměstí Béke tér vybudováno menší sídliště, které je pojmenováno právě po tomto náměstí.

V roce 1985 také u Érdu spadlo letadlo.